Evidujme tržby, ale nezatěžujme zbytečně

Místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková se setkala s poslanci na půdě parlamentu, aby diskutovala o podpoře i slabých místech elektronické evidence tržeb (EET), která má vstoupit v platnost od příštího roku. Vyjádřila souhlas se zavedením evidence tržeb, upozornila však na tři zásady, které – nejsou-li naplněny - mají vždy negativní dopad do podnikatelského prostředí.

Těmi je kontrolovatelnost každého zaváděného opatření, dále je to vyloučení dalšího přenosu odpovědnosti státu na podnikatele či občany a v neposlední řadě jakékoli opatření vůči podnikatelům nesmí být zbytečné či duplicitní.

Pohled státu na elektronickou evidenci tržeb na schůzi Hospodářského výboru v úterý 14. dubna prezentovala paní náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Potvrdila zavádění v etapách, kdy nejprve se bude elektronická evidence tržeb týkat segmentu ubytování, stravování a pohostinství, a následovat ve druhé etapě budou maloobchody a velkoobchody.  Jako jeden z důvodů uvedla zejména informační technologie, testování přístrojů i software, a samozřejmě státní informační systém. „To lze považovat za moudré, neboť dosavadní zkušenost se státními informačními systémy velí opatrnost. Příkladem může být povinné zavedení datových schránek pro právnické osoby před pár lety, či třeba potíže registru vozidel atd.“, souhlasila místopředsedkyně Pavla Břečková.

Co může být ovšem matoucí, je, že stát chce v rámci EET evidovat i platby kartou. Simona Hornochová se snažila vysvětlit, že důvod je takový, že prodejce má systém nastaven stále stejně, tj. nebude rozlišovat, zda zákazník platí mincí, stravenkou či kartou. Hlavní důvod vidí však v konzistentnější kontrole dat ze strany Finanční správy a tím snazší identifikaci „problémových“ podnikatelů, což by pochopitelně nebylo možné, kdyby se neevidovaly veškeré tržby.

Novinkou je, že podnikatel může požádat příslušného správce daně o závazné posouzení, zda konkrétní tržba podléhá dani a evidenci (tedy že nejde o nahodilý příjem). Průlomové novum je v tom, že finanční úřad vydá závazné stanovisko, tedy ne již nezávazný výrok. Tento úkon ovšem bude zpoplatněn tisícikorunou.

S nezávaznými vyjádřeními správce daně mají firmy obecně problém dlouhodobě a volají po adresné odpovědnosti úředníka za vydaná stanoviska, případně činy stejně jako je tomu u firem samotných.

Pavla Břečková pak obecně vyjádřila souhlas s principem zavedení evidence tržeb, upozornila však na tři zásady, které – nejsou-li naplněny - mají vždy negativní dopad do podnikatelského prostředí. Tou je v první řadě kontrolovatelnost každého zaváděného opatření. „Není-li stát schopen efektivně a bez nabobtnání aparátu určité opatření zkontrolovat, pak ať jej nezavádí, a případně nalezne elegantnější řešení. Jinak se vždy bude obcházet a ve finále se obrátí proti státu samotnému, kdy podpoří nedůvěru ve správné vedení a negativní nálady vůbec“, uvedla místopředsedkyně AMSP ČR Břečková. Věc se týká například segmentu řemeslníků, kteří nemají stálou provozovnu. „Je to pak spíše o morálním kreditu celé společnosti, kdy zákazník bude od řemeslníka doma vyžadovat doklad, což ovšem může již nyní,“ dodala. 

Další zásadou je vyloučení dalšího přenosu odpovědnosti státu na podnikatele či občany, a to by se v případě účtenkové loterie jako průběžného nástroje zcela jistě vyloučit nedalo. AMSP ČR na druhé straně vítá, že ze zákona zmizela povinnost převzít účtenku. „Nechceme se dostat na roveň třeba Itálie, kde Vás kdekoli pokutují za to, že jste si od nákupu nevzali lístek“, ocenila rozhodnutí zákonodárců Pavla Břečková.

A v neposlední řadě, jakékoli opatření vůči podnikatelům nesmí být zbytečné či duplicitní. To se dotkne například firem, které primárně působí na průmyslovém trhu, a hotovostní transakci provedou třeba 6x za měsíc, kdy prodají jinému podnikateli pomocí faktury za hotové. Stává se tak zpravidla v případě nižších částek a tradičně v případě, že jde o prodej novým, neprověřeným nebo méně spolehlivým obchodním partnerům (tj. s IČ). „Jinými slovy, taková platba je pravděpodobně v účetním systému obou firem, navíc evidovaná v rámci např. kontrolního výkazu, tedy poměrně snadno křížově kontrolovatelná. Nemyslím si, že je žádoucí zatížit tyto operace ještě duplicitní evidencí v rámci EET a pořizovat na tyto ojedinělé operace celou agendu a hardware k EET“, doplnila Pavla Břečková.  Zákon v současném znění však s touto verzí pracuje.